Národopisné slavnosti Podluží v písni a tanci jsou dílem lidí, kteří si uvědomovali hodnoty lidové kultury děděné z generace na generaci, a chtěli je zachovat pro budoucnost. Nejsou projevem náhlého hnutí mysli, nýbrž výsledkem dlouhodobého zrání.
Jedním z velkých popudů byla Národopisná výstava československá v roce 1895, jejíž krojové přehlídky se zúčastnily i skupiny z Podluží a podle jejíhož vzoru se později organizovaly slavnosti v dalších městech: v Brně roku 1914 Moravský rok, který byl nejprve zrušen pro atentát na následníka trůnu a v náhradním termínu předčasně ukončen průtrží mračen (účast chasy z Lanžhota, Kostic, Tvrdonic a Lužic); Selské slavnosti v Kyjově v roce 1922 (krojované skupiny z Lanžhota a z Kostic); Národopisné svátky Moravy v Brně 1925. Skupiny z Podluží se pravidelně zúčastňovaly i dalších vystoupení organizovaných v rámci tělovýchovných slavností i jiných kulturních událostí. Samy je též pořádaly ve svých vlastních obcích pro vzácné návštěvy z republiky i ze zahraničí. Novou etapu uvědomělého pěstování folkloru zahájilo vystoupení tvrdonických zpěváku v brněnském Radiojournalu v roce 1927. Následujícího roku založil učitel Karel Přidalík mužský pěvecký kroužek, který se stal jádrem pozdějšího Podlužáckého slováckého krúžku v Tvrdonicích.
Významnou etapu své činnosti zahájil Podlužácký slovácký krúžek ve Tvrdonicích dne 11.8.1946, kdy uspořádal národopisné slavnosti Podlužácký rok, jejichž součástí bylo položení základního kamene Slovácké chalupy v části obce zvané Trávníky. Vzorem byla chalupa z Tvrdonic postavená na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze roku 1895. Do základního kamene byla uložena záruční listina podepsaná členy výboru krúžku, kteří se zavazují dostavět budovu a v případě potřeby složit částku do 5000 korun: Jan Balík, Maxmilián Jeřábek, František Straka, Jakub Šťuka, Antonín Klenec, Josef Severin, Leopold Doskočil a Jan Kružík jako předseda krúžku.