TVRDONSKÝ ZPĚVÁCKÝ KRŮŽEK
Když naši předchůdci zakládali v roce 1929 „Tvrdonský zpěvácký krůžek“, určitě nemysleli, že si ještě za 90 roků na ně někdo vzpomene. Skončila první světová válka a lidé se radovali z nového života v Československé republice. Mladí šohaji rádi zpívali podlužácké pěsničky. Poznali ale, že bude nutné se postavit proti pronikání všeho moderního a šíření populárních písní z operetek, které se k nám tenkrát dostávaly z města. Proto založili „Tvrdonský zpěvácký krůžek“ a domluvili si pravidelný nácvik starých pěsniček. Zakládající členové spolku byli : Balík Jan, Bendíček František, Bendíček Pavel, Gál Josef, Gál Vojtěch, Hejzlar Jan, Hunkář Jan, Hunkář Josef, Jeřábek Maxmilián, Kružík Jan, Miklica Jan, Miklica Rudolf, Miklica Stanislav, Prokop Ondřej, Straka František, Trčka Jan a hudební vedoucí učitel Přidalík Karel. O něco později přistoupil Bilský Josef a stal se prvním předsedou krůžku.
Všichni pilně zkoušeli a brzy se stali známými nejen doma, ale i v širokém okolí. Mezi prvními z Podluží zpívali v Bratislavském a Brněnském rádiu a dokonce tam uváděli i krátké scénky ze života na dědině. Po odtržení Slovenska vznikl Protektorát Čechy a Morava. Mužáci v té době podnikali vlastenecké zájezdy třeba až do vzdálených poněmčených měst v Čechách – zpívali v Chrudimi, Pardubicích, Domažlicích, Mrákově. Často sebou brali tehdy ještě mladé, ale už výborné sólové zpěváky Jožku Severina a Jožku Rampáčka. Po vzoru mužů začaly zpívat i ženy. Jako sólistky vynikaly tehdy sestry Jiřina Stibůrková (provdaná Rabůchová) a Drahomíra Stiburková (provdaná Budínová, členka opery a profesorka hudby ve Zlíně). Po zájezdech přicházely děkovné dopisy a přátelské pozvánky do dalších měst. Sami jsme potom také v pokoře několik významných hostů ve Tvrdonicích přivítali. Byli mezi nimi například dirigent státní filharmonie Rafael Kubelík s manželkou koncertní mistryní Lalou Bertlovou Kubelíkovou, dále pak hudební sbormistr pedagog Jaroslav Křička, klavírní virtuos Josef Páleníček, nebo docent Karel Plicka. Připravili jsme jim pohoštění, ubytování a národopisný večer v krojích. Byli nadšení a někteří z nich se do Tvrdonic opakovaně vraceli….
U zrodu „Tvrdonského podlužáckého krůžku“ před 90. lety byl velkou osobností národopisný pracovník Jan Kružík. Narodil se 15. listopadu 1909 jako syn tvrdonického učitele. Byl vnukem zpěváka Jana Turečka u kterého zaznamenávala podlužácké pěsničky pro Leoše Janáčka paní Františka Kyselková. Jan Kružík sbíral a zapisoval zvyklosti regionu, které vydal knižně v několika publikacích jako metodické příručky pro národopisné soubory a školy. Po několik roků byl předsedou krůžku, přičinil se, spolu z dalšími, o vznik Tvrdonských národopisných slavností a zbudování národopisného areálu. Známé byly i jeho styky s uměleckými veličinami nebo umělci našeho regionu. Sgraffita Rudolfa Gajdoše jsou dodnes chloubou Slovácké chalupy. Sochař Ferda Štábla vytvořil pro tvrdonický kostel betlém, kde k jesličkám spěchají mezi pastýři podlužáci ve svých krojích. V lužním lese pod obcí vyzdobil medailér Adolf Kovanič žulový památník nápisem : „Všem, kteří se zasloužili o zachování lužního lesa“. Též; akademický malíř z Kostic Jaroslav Blažek obohatil svými malbami Slováckou chalupu i národopisný areál.
Jan Kružík zemřel 3. března 1989 ve Tvrdonicích. Svým životem i dílem se zařadil mezi přední znalce života podlužáků.
Vzpomínala Vlasta Blažková,
členka Slováckého Podlužáckého krůžku a někdejší kronikářka